o. s. M. J. z Husince

Vraťme se však opět k podobě Husova domku do doby na přelomu 19. a 20. století. Žel zprávy z období meziválečného a poválečného jsou velmi kusé, částečně z důvodu, že mezi roky 1935 - 1950 nebyla vedena kronika města Husinec. Ovšem ani následující léta nejsou příliš kvalitně zaznamenána, přestože kronika již vedena byla.
Od Prof. J. Veselého se rovněž dozvídáme, že na místě bývalého dvora a veliké zahrady byla v roce 1892 vystavěna modlitebna církve svobodné reformované, která byla pořízena z daru Čechů žijících v Americe. O tomto nám podává zprávu také Tomáš Honsa, husinecký farář:
„Usazování se v Husinci odpadlíků od církve Katolické k církvi svobodné reformované. V roce 1893 koupil jakýsi Alois Adlof od paní Roziny Jilečkové, majitelky „domku Husova“, pozadí na dvoře (stodolu) a vystavěl tam vilu; nikdo se neptal, proč z toho vyklubala se modlitebna „církve svobodné reformované“, neboť brzy na to přistěhoval se do vily té jakýsi Pavel Zelenka, který počal katolické křesťany od církve katolické odvádět. A mnozí, bohužel velmi mnozí do budovy té chodili a „kázání“ jeho poslouchali.“

Jak jsem již předznamenala, válečná a poválečná doba není příliš dobře zaznamenána a tak musíme v historickém přehledu o podobě rodného domku přeskočit několik desítek let, abychom se dostali k zápisu v pamětní knize města Husinec z roku 1952, kde kronikář uvádí:
„...Příslušný materiál obrazový i knižní tam instaloval známý objevitel zdí kaple Betlémské A. Kubíček, a tak letošního 6. července (tj. roku 1952 - pozn. autora) si mohlo konečně místní i turistické obecenstvo vedle rodné světničky Husovy prohlížet exponáty tohoto nejmladšího českého muzea, za jehož zřízení jsme vděčni všem, kdo mají o ně zásluhu.
Zajisté, že bude časem ještě obohaceno o vhodné předměty.“

K následujícím letům se dozvídáme z pamětní knihy o občasných opravách, které byly převážně kosmetického charakteru. Snad až na rok 1958, v němž se na náměstí instaloval pomník mistra Jana Husa od akademického sochaře Karla Lidického. Další zmínky o stavu Husova domku mezi roky 1962 a 1964 jsem objevila v archivních dokumentech.
V Prověrce stavu správy a ochrany národního majetku ze dne 14. 3. 1962 se dočteme:
„Zjištěno, že je potřeba opraviti štít na domu čp. 37 v témže domu dáti nové podlahy, provésti úpravy na fasádě domu čp. 36 a opraviti fasádu u jednoho okna. Rovněž jest nezbytno před celým domem vystužiti betonem chodník, event. poříditi chodník nový (v roce 1969 bylo prostranství před domkem vydlážděno – pozn. autora). Jest nutno rovněž vyspárovati schody nádvoří domku a provésti opravu.“

V roce 1964 žádá Ing. J. Řehka, okresní konzervátor, o reinstalaci Husova domku. Dovolte mi zde uvést celou žádost tak, jak byla adresována Krajskému středisku památkové péče:
„Na základě osobní intervence žádám o laskavé přispění ve věci provedení úplné reinstalace exponátů Husova domku v Husinci.
Důvodem této žádosti je jednak naprosto neúnosný stav exponátů, které přinášejí desetitisícům návštěvníků památníku hluboké zklamání, jednak v r. 1965 nastávající oslavy 550. výročí upálení Mistra Jana Husi. Dosavadní vystavěné předměty naprosto neodpovídají potřebám socialistického pohledu na nejvýznamnější období našich dějin (ku příkladu z nedostatku jiného materiálu jsou vystavovány staré věnce z oslav období starého Rakouska a nevzhledné rytiny klasicistních malířů 19. století).
Domnívám se, že reinstalací by mělo být pověřeno Krajské muzeum neb jiný, příslušně odborně fundovaný orgán.
Prosím o laskavé podání zprávy, zda bude s návrhem v nejbližší době uvažováno, neboť s ohledem na oslavy 550. výročí záležitost spěchá. (podepsán Řehka – pozn. autora)“
Na základě této žádosti se ustanovila dne 23. 1. 1965 pracovní skupina, mezi jejíž členy patřili – Dr. F. Šmahel, pracovník historického ústavu ČSAV a tajemník výboru pro Husovy oslavy, K. Pletzer, ředitel Jihočeského muzea, Dr. F. Kroupa, ředitel muzea v Táboře, pan Klika, pracovník Odboru školství a kultury ONV v Prachaticích, Ing. Řehka, okresní konzervátor okresu Prachatice, pan Peleška a paní Havlíková, pracovníci MNV Husinec, Dr. K. Švejda a Dr. S. Vetter, pracovníci Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích.
Dne 12. 2. 1965 se ze zápisu této pracovní skupiny dozvídáme nejbližší záměry o opravách a instalaci nové stálé expozice.
Dr. Šmahel například doporučuje zaměřit novou expozici pouze na Husovu osobnost, nikoli na celé husitské hnutí, které je dostatečně demonstrované v muzeu v Táboře. Dodává, že Husovu osobnost nelze v omezených prostorách podat v celé šíři, a proto doporučil zaměřit se především na Husovo působení v jižních Čechách a na otázky související s jeho rodištěm, s odkazem, že celou šíři Husovy osobnosti již zachycuje expozice v Betlémské kapli.
Pracovní skupina doporučila zajistit stavební úpravy domku pomocí brigádnických zedníků pod MNV Husinec, kteří by byli dozorováni odbornými pracovníky Krajského střediska památkové péče. Dále bylo doporučeno, aby nová instalace byla zadána národnímu podniku Výstavnictví, Praha 1 a jako nejzazší termín dokončení instalace byl udán termín 15. května 1965. Vypracováním scénáře byli pověřeni pan Dr. Šmahel a pan Dr. Kroupa.
O rok později se z týchž pramenů, to jest ze Zprávy o Husově rodném domku, dozvídáme, jak pokročily stavební práce i práce na nové instalaci:
„Husův domek se skládá ze čtyř místností. Husova světnička, tradičně uznávané místo Husova narození, dvě místnosti jsou vyhrazeny pro muzeum, čtvrtá místnost je připravena pro rozšíření expozice.
V roce 1965, který byl rokem 550. výročí upálení M. J. Husa, byla světnička upravena prostěji, věnce, památka na první Husovu slavnost v roce 1869, byly instalovány v části muzea.
Husovo muzeum bylo založeno v r. 1952 zásluhou Aloise Kubíčka. Originály, publikace, fotokopie, knižní materiály, zachycující důležitá období Husova života. Nová úprava muzea byla provedena zásluhou pracovníků táborského muzea obohacena o několik plastik a fotokopií, zapůjčených z táborského muzea. Do konce tohoto roku bude instalována čtvrtá místnost.
V minulém a letošním roce byly provedeny opravy celého objektu, jako opravy zdí, malování, kanalizace apod.
Byla provedena i úprava zahrady zatím, než bude zhotovena konečná úprava podle plánku.“

Zde také nacházím první zmínku o tom, že i sousední domek č. p. 34 náleží k Památníku mistra Jana Husa, kdy paní Havlíková v téže zprávě upozorňuje na to, že je potřeba opravit v tomto domku podlahy.

Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice

---
Použité prameny a literatura:
Okresní státní archiv Prachatice, Pamětní kniha farního úřadu Husinec 1758-1947, str. 116
Okresní státní archiv Prachatice, Pamětní kniha z let 1950-1974, str. 17-18
Okresní státní archiv Prachatice, částka 457.1, Památník M. J. Husa a Husovy oslavy, 1959 – 1975
Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice. České Budějovice 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta, str. 45-49
Veselý, J. Průvodce po Husinci a okolí. In: Knížky „Dědictví Husova“, číslo 2, Jihočeské nakladatelské a vydavatelské družstvo „Dědictví Husovo, 1926 Praha, str. 30-42