Pověsti vztahující se k Husově osobě na Prachaticku

Doposud jsme nevěnovali dostatečnou pozornost ústně předávaným pověstem, které se přímo či nepřímo vztahují k Husinci, jakožto rodišti Jana Husa. Nelze je však ve výčtu opominout, neboť podstatnou měrou přispívaly mezi prostým lidem k udržení si tradiční úcty k mistru Janu Husovi, přestože jejich věrohodnost má velmi malou hodnotu.

Zřejmě nejvíce těchto skazek zaznamenal František Mík, jehož písemný materiál je uchován v Okresním státním archivu v Prachaticích. Ve svých záznamech nám přináší několik zajímavých pověstí vztahujících se právě k osobě Jana Husa.
Mezi nejznámější ústně předávané zprávy, na jejichž základě se také odvozuje rodiště Jana Husa na Prachaticko, patří ta, že matka Janova byla velmi zbožná, a když malého Jana do prachatické školy vedla, několikráte cestou poklekla a za něj se horlivě k Bohu modlila.

Další pověst se vztahuje ke konkrétnímu místu – Husově skále, okolo níž Jan chodíval ze školy. Skála se nachází u břehu řeky Blanice.
„... a vypravuje se o ní, že Hus jako malý žák na místě tom odpočíval a jak míval hlavu opřenou o skálu, že otiskla se jeho podoba do kamene. Až do nedávna se ukazovalo toto staleté znamení. Podoba tato byla neznámým horlivcem zkažena. Tu vyskytl se příliš horlivý ctitel Husův a vzácnou památku zkazil. Chtěje totiž uloupnouti si kousek kamene, použil k tomu dláta a kladiva a neobratností svou zničil dřívější podobu ve skále úplně. Celé místo jest nyní černé kouřem od ohňů mládeží zde pálených.“
„Jiná pověst dí: za jedné bouře odpočíval Hus jda z Prachatic pod touto skálou, když právě blesk udeřil do jalovcového keře právě naproti oné skále a tento se vzňal. Matka Husova starajíc se, aby při této bouři v neštěstí nepřišel, vyšla jemu vstříc. A zastala ho, an sedí pod zmíněnou skálou zamyšlen a na hořící keř se dívá. Na vybídnutí, proč k domovu nepospíchá poukázal mladý Jan na hořící keř, řka: „Vidíš, tak jak tento keř, tak já ohněm z tohoto světa sejdu.“

Husova skála je v Husinci stále živou vzpomínkou, okolo které vede i turistická trasa směřující dále k přehradě až do Prachatic. Jiná pověst praví, že Husova podoba je dodnes vidět a nad ní je vyobrazena i podoba Husovy matky.
Vraťme se nyní k pověstem vztahujícím se k školním letům Janovým, které trávil v Prachaticích. Údajně chodil do místní školy spolu s Janem Žižkou, dokonce bydleli i ve společném domě, č. p. 71 (dnes je zde umístěna městská knihovna).
František Mík ke školním létům dodává tuto pověst:
„O Husovi se dochovala pověst, že navštěvoval školu v Prachaticích. Vždyť když v XVII. stol. jezuité konali v Prachaticích misii a po ní na vojenském cvičišti podél cesty k Vimperku se nalézající, pálili kacířské knihy, byli při tom pálení knih přítomní také i někteří obyvatelé Husince. I posmívali se Prachatičtí Husineckým volajíce: „Hle! Vizte, jak váš Hus pěkně hoří!“, načež tito odpověděli: „Jak jste si ho vychovali, tak ho máte!“

Do přehledu pověstí zařazuje František Mík také pověsti vztahující se ke kněžím a rovněž ke ztrátě zlatokopeckých těžišť na řece Blanici:
„Jsou ještě jiné pověsti, jež se udržely v lidu našem o Husovi. Také se vypravuje, že v něm v minulých dobách vždycky hořelo (totiž v rodném domku Husově – pozn. autora), kdykoliv měl se některý rodák jeho státi knězem. Ač dle jiné zprávy nebylo dovoleno, aby někdo z Husince byl na kněze vysvěcen. Pokud nám známo byli rodáky husineckými tito kněží – Jileček Josef (farář v Husinci), Paneš František (zám. kaplan v Bratronicích), Paneš Martin (farář v Paračově), Sládek Bartoloměj (farář v Zlaté Koruně) a Vondra Josef (farář ve Lhenicích). Léta ordinací těchto kněží - rodáků neshodují se však s daty požárů, pročež zpráva ta nemá žádného určitého podkladu.“
„Zlato v Otavě a v jejích přítocích prý se od smrti Husovy ztratilo, jako za trest pro kacířské bludy, které jím počátek v Čechách vzaly.“

Z výše zmíněných pověr se však mnohé mezi lidem vytratily a dochovaly se více méně jen ty, které se vztahují k Husově skále a chození do prachatické školy.

Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice

---
Použité prameny a literatura:
Okresní státní archiv Prachatice, František Mík, karton 4
Veselá, M. Památník mistra Jana Husa v Husinci – příprava nové expozice. České Budějovice 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta, str. 23-25